Nairobi: divočina odvedle
Plný dojmů z první návštěvy Afriky sedím v letadle ze rwandského Kigali do Keni. Mám trochu slavnostní náladu, což se projevuje tím, že piju pivo Tusker z plechu a požírám oříšky. Z klidu mě nevyruší ani tak poněkud drsnější dosednutí letadla na ranvej v Nairobi, jako pohled na hodinky. Přípoj domů nám letí za deset minut.
Odměnou za sprint letištními koridory na bránu je nám pobavený smích letištního personálu. Sorry hoši, letadlo startuje. Ok, a co teď? Dobrá zpráva je, že pokud letíte s Kenya Airways, nemusíte se dál vůbec starat. Transitní vízum do Keni dostáváme na počkání a za 20 minut už každý míříme na vlastní hotelový pokoj s televizí a vanou. S vanou! V Africe! Jsou tři v noci a proto jdu po chvíli váhání místo koupele spát. Ráno se uvidí co dál.
Nabízíme ještě levnější letenky a ubytování..
- Nabízíme více než 600 milionů letových kombinací.
- Spolupracujeme s nejlepšími partnery v oblasti cestování.
- Umíme se o vás během cesty postarat.
Ráno se uvidělo, že nás na náklady letecké společnosti ubytovali v pětihvězdičkovém hotelu Panari. Cestou na pokoj z minimálně sedmihvězdičkové snídaně hledím z proskleného výtahu přes čtyřproudovou cestu do rozlehlých, podezřele neobydlených prostor. Najednou mě v dálce upoutá pohyb. Žirafy! Žirafy ve třímilionovém městě? Povzdechnu si nad svou přebujelou fantazií a jdu vygooglit, kde to vlastně jsem. Googlení způsobí, že za tři minuty jsem opět ve výtahu a jedu si na recepci hotelu domluvit safari. Ta plocha za cestou je totiž Nairobi National Park. Žádná zoo, ale 170 kilometrů čtverečních divočiny kde žijí nosorožci, buvoli, levharti, zebry lvi a ano, žirafy.
Nabízíme ještě levnější letenky a ubytování..
- Silný zákaznický servis.
- Jsme solidní prodejci letenek, působíme na trhu od roku 2016.
- Hledáme ty nejlepší kombinace letů.
Tip od Paca
Auto s místním řidičem mám díky úžasné recepční domluveno za dalších 5 minut. Po (skvělém) obědě mě průvodce vyzvedne a následují čtyři hodiny pozorování zvířat, která jsem do té doby znal jen ze zoo. Nikdy nezapomenu, jak z vysoké trávy vykukuje hlava lvice a já se zatajeným dechem mačkám spoušť foťáku. Dovolím si rychlé mrknutí na displej a vidím… pařez. Na svou obranu musím říct, že to poleno měl za lva i můj průvodce. Na jeho obranu zase, že skutečné dvě lvice s mláďaty jsme našli asi o půl hodiny později. Když líčím zážitky kamarádům u večeře, dozvím se, že kdyby se mi na safari nechtělo, mohl jsem si na hotelu zabruslit. Na ledě. V Africe. Příště si to nechám uletět rovnou, bez sprintování po letišti.
