Pokud jste suchozemec, kterého lákají dálky a nemůžete se rozhodnout mezi dostupnou Evropou nebo vzdálenou Amerikou, Island je to pravé místo, kam se vydat. Ostrov leží na středu dvou tektonických desek přímo na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu, čili se dá říct, že je přesně uprostřed. A to je ten pravý kompromis.
Základní informace
Hlavní město Islandu
Divoká a vulkanicky aktivní příroda uchvátí již při příletu do hlavního města Reykjavíku. Před přistáním letadla Vás při pohledu na doutnající gejzíry, pusté pláně a apokalypticky vyhlížející krajinu napadne, že jste se ocitli na konci světa. Opak je ale pravdou, protože na Islandu rozhodně zažijete spíše více než méně dobrodružství a zážitků, na které byste kdekoli jinde jen těžko narazili.
V Reykjavíku žije 129 tisíc obyvatel a jedná se o největší a nejlidnatější město na ostrově. Žijí zde až dvě třetiny obyvatel celého ostrova. Vzhledem k poloze ostrova si v letních měsících užijete nepřetržitého světla, zatímco v zimě jsou to pouhé čtyři hodiny světla denně. Díky světlým letním dnům je ostrov proslulý svým nočním životem, má pro tyto alkoholové noci i speciální slovo: RUNTUR.
Vlajka Islandu
Červený, bíle lemovaný kříž, na modrém plátně - to je vlajka ostrova. Modrá barva má symbolizovat moře a oblohu, bílá zase gejzíry, ledovce a sníh. Vztah Islandu k ostaním skandinávským státům, hlavně k Dánsku, které od 14. Století Island ovládal, znázorňuje červený kříž.
Počet obyvatel Islandu
Obyvatelé země ohně a ledu jsou potomci norských osadníků a keltů a ze začátku mohou působit jako bručouni, ale nakonec se do islandské povahy zamilujete, protože lidé jsou zde pokojní a klidní. Možná proto se Islanďané dožívají velmi vysokého věku (81,1 let). Staré islandské přísloví praví, že: „Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starcem!“ a to je přesně ta definice, kterou ve svém klidném životě ctí v každém věku a tento um bychom se od nich měli my evropané, naučit.
V roce 2020 žije na Islandu 364 tisíc lidí, u kterých je až 93% potomci norských a keltských osadníků.
Svátky na Islandu
Jako u nás, připadá 1. leden na odpočinkový den po oslavách Nového roku.
Během února slaví islanďané svátek Porrablót - v dřívějších dobách se lidé scházeli u večeře a přednášeli básně na počest boha Pórra. I dnes se lidé scházejí k večeři, nicméně probírají u ní spíše veškeré novinky ze svého života.
Konec února až začátek března jsou svátky, které předcházejí velikonočnímu půstu, dělí se na tři dny:
- Pondělí je Bolludagur - svátek si užívají hlavně děti. Podle tradice dostávají od rodičů takzvaný bollur, což je takový český větrník, jen * nepatrně větší a plněný marmeládou nebo karamelovou polevou.
- Sprengidagur - český masopust. Islanďané konzumují velké množství skopového masa a jako přílohu hrášek.
- A jako poslední je öskudagur - u nás vychází na popeleční středu, kdy děti chodí od domu k domu, zpívají a koledují.
Březen - duben - Velikonoce Páskar - místní obyvatelé se užívají hlavně pracovního volna a trácí čas s rodinou.
První čtvrtek po 18. dubnu - první letní den Sumardagurinn fyrsti. Starý nordický kalendář dříve upravoval pouze dvě roční období. I v tento den si místní užívají volna. Scházejí se na náměstích a v centrech a oslavují. Konzumují hlavně zmrzlinu, protože bývá hezké počasí.
První víkend v červnu - dny námořníků Sjómannadagurinn. Konají se nejrůznější akce, převážně v přístavech, protože se oslavuje moře, jež poskytuje mnoha lidem obživu. Výstavy, výlety lodí, závody plachetnic, ochutnávky plodů moře.
17. Června - den nezávislosti, oslava narození Jóna Sigurðssona (představitel hnutí za nezávislost) - Velký svátek, obrovské národní oslavy. Výlohy se zdobí barvami Islandu a Jónovými portréty. Konají se průvody, koncerty, ulice ožívají.
Sledování východu i západu slunce využívají Islanďané hlavně o nejdelším dni v roce a to je 21. června. Slunce v tento den vychází v 2:54 a zapadá až po půlnoci v 00:04. Ideální den pro výlety do přírody a pozorování tohoto přírodního úkazu.
Svátek obchodníků - první víkend v srpnu a pondělí (Verslunarmannahelgi) - svátek byl původně pro zaměstnance ve službách, měli si odpočinout. Dnes mají již volno všichni a právě prodavači musí do práce, aby si lidé mohli nakoupit. Tento svátek je velmi často spojovaný s kempováním, výlety do přírody a hlavně popíjením alkoholu. Nejaktivněji se slaví zejména na ostrovech Vestmannaeyjar.
Třetí víkend v srpnu – Menningarnótt (reykjavícká noc kultury) - moc hezky pojatý svátek, kdy se ulice hlavního města otevřou koncertům, stejně tak jako bary a kavárny. Někteří místní dokonce pořádají dny otevřených dveří u sebe doma a zvou kolemjdoucí na kakao a něco dobrého. Vše končí velkým ohňostrojem a poté se popíjí až do rána.
1. prosinec – Den nezávislosti - oficiální svátek, nicméně lidé pracují a tak moc neoslavují.
21. prosince - nejkratší den – v Reykjavíku slunce vychází v 11:22, zapadá v 15:30 - oslva moc není, je již zima, lidé se nejraději zdrřují vevnitř a navíc mají před vánoci spoustu práce.
23. prosince - den oslav svatého Þorláka, Þorláksmessa - Porlák byl islandsý světec, biskup, který 23.12. 1193 zemřel. Předvánoční přípravy vrcholí, obchody mají otevřeno skoro do půlnoci.
24. prosince - Vánoce, Jól - vánoční doba vypadá na islandu podobně jako u nás. Islanďané se sejdou u večeře, rozdají si dárky a poté se konají vánoční mše. Den po Vánocích je obvyklé navštěvovat rodinu.
31. prosince - Silvestr, Gamlárskvöld - velmi podobný jako u nás. Kromě velkého množství alkoholu, co se v tento večer vypije si lidé také zkouší nejrůznější pyrotechniku, kterou v největším množství odpálí o půlnoci.
Znak Islandu
Státní znak Islandu nám ukazuje islandskou vlajku, obklopenou netradičně čtyřmi (obvykle jsou jenom dva) štítonoši. Jedná se o mytologické postavy - býk = ochránce jihozápadu, orel nebo gryf = ochránce severozápadu, drak = ochránce severovýchodu a gigant nebo obr = ochránce jihovýchodu Tento znak se používá od data vyhlášení republiky, což byl rok 1944
Měna na Islandu
Na ostrově můžete zaplatit islandskými korunami - króna (ISK).
- Hodnota mincí - 1, 5, 10, 50, 100 ISK
- Hodnota bankovek - 500, 1000, 2000, 5000
Nejdražší v zemi je alkohol. Ostatní ceny jsou srovnatelné jako v jiných skandinávských zemích.
Směnit peníze je možno v bankách, klasické směnárny na islandu nenajdete, nebo můžeme peníze získat z bankomatu. Platební kartou zaplatí téměř cokoli a kdekoli.
Ceny na Islandu
Ceny se liší většinou dle toho, zda nakupujete v hlavním městě nebo na periferii. Většinu věcí, od jídla, přes léky až po drogistické zboží hledejte v supermarketech. Nejznámější jsou Bónus, Krónan, Samkaup nebo Nettó. Malé podniky jako pekárny jsou jen ve větších městech a není jich moc. Pokud ale odjedete z hlavního města, budete odkázáni pouze na benzínové pumpy. Alkohol nakoupíte hlavně ve státním obchodu Vínbuðin. Obchody otevírají standardně až kolem 11 hodiny a zavírají brzy, už kolem 18. Hodiny. Což může, vzhledem k dlouhému dni, být občas matoucí.
Orientační ceny produktů na islandu:
- Pivo v obchodě (plechovka) - 300-364 ISK / 53-64 CZK
- Pivo v restauraci 0,5l - 800-990 ISK / 141-175 CZK
- Káva v kavárně - 350-450 ISK / 62-79 CZK
- Lepší oběd v restauraci - 3 290–4 900 ISK / 581-865 CZK
- Šunka plátky - 360 ISK / 64 CZK
- Bageta 185 ISK / 33 CZK
Z Evropana Islanďanem? Jedině přes kuchyň! Mezi největší pochoutky ostrova elfů patří samozřejmě dary moře. Omega 3 hledejte téměř v každém jídle, které v restauraci dostanete na talíř. Po Japonsku je Island druhou zemí s největší konzumací ryb. Pozor však na nejoblíbenější islandskou pochoutku. Pokud v jídelním lístku zahlédnete, že podávají „Hárakl“, dobře si rozmyslete, jestli Vám to zkoušení nových věcí přinese vždy jen něco dobrého. Jedná se totiž o hluboce fermentovaného žraloka. Tuto pochutinu jinde na světě nenajdete a také na ní jen tak nezapomenete. Maso žraloka malohlavého má velmi pronikavou vůni. Žralok malohlavý je nejseverněji žijící ryba a aby se jeho tělo mohlo vyrovnat s nízkým teplotami je prosyceno dusičnatými látkami a ty jsou ve větším množství toxické. Maso se napřed musí nasekat na 30 cm tenké plátky, vložit do štěrkem vysypané díry a zatížit těžkými kameny, které vytlačují toxickou šťávu z masa ven. A celých 6 – 12 týdnů se maso pomalu rozkládá pod zemí a dalších 4 – 5 měsíců se suší pověšené na suchém místě. A odměnou za několikaměsíční úsilí je Vám čpějící maso, s nádechem rybiny, které se konzumuje párátkem a zapíjí kmínovou pálenkou.
Zajímavosti o Islandu
V této zemi kontrastů není nouze o adrenalinové zážitky, romantické dojmy a kulturní akce. Romantické duše potěší sledování polární záře, neboli Aurora Borealis, pojmenovaná podle římské bohyně úsvitu. Na tento sluneční jev je potřeba si vyhradit alespoň týden. Noc musí být jasná a sluneční aktivita dostatečně silná, ale tento nevšední zážitek předčil i ty nejdivočejší představy zkušených cestovatelů, kteří záři popsali jako nejsilnější moment jejich života. Nejčastěji lze tento jev, způsobený slunečnou aktivitou a magnetickým polem země, pozorovat v severní části ostrova.
Pro dobrodruhy čeká na Islandu ještě mnohem více zážitků. Mezi nejoblíbenější patří raftingové a kajakové sjezdy okolo Islandu. Kde jinde můžete v jednom dni nahlédnout do všech stádií vývoje planety. Proměnlivé počasí má za následek, že po každém probuzení se ocitnete v úplně jiné krajině, než do jaké jste den předem uléhali. K adrenalinovému zážitku přispívá i všudepřítomný zápach síry, který Vám připomene, že po namáhavém sjezdu na Váš čeká horký přírodní gejzír, který Vaše svaly opět uvolní a navíc Vám předá něco málo z dlouhověkosti obyvatel. Společně s nesčetným množstvím vodopádů jsou horké gejzíry dalším unikátním úkazem, ze kterého nespustíte oči. Gejzír Strokkir chrlí vodní proud do výšky 30 metrů, ale pokud hledáte opravdového velikána mezi gejzíry navštivte Velký Geysir, který dal pojmenování všem gejzírům světa a svůj tryskající proud vody dokáže dostat až do výše 80 metrů.
Když už budete mít adrenalinu plné zuby, přenechejte řízení lodi zkušenějším a vyplujte dále na otevřené moře. Odměnou se určitě stane plejtvák malý, který Vaši loď několikrát líně obkrouží a na rozloučenou máchne ocasní ploutví. Ano, řeč je o velrybách a jejich pozorování ve volné přírodě. Další zážitek, o kterém jste si nikdy nemysleli, že by se Vám mohl stát si můžete odškrtnout.
Důležité kontakty
Kam zavolat v případě nouze na Islandu?
Tísňová linka: 112 (policie, požárníci, lékařská pomoc)
První pomoc: +354-525-1000
Policie: 114
Hasiči: 112
Telefonní předvolba Islandu je +354.
Kontakty na velvyslanectví České republiky na Islandu:
Adresa:
Velvyslanectví České republiky
Raudagerdi 49
108 Reykjavik, Iceland
Telefon: 00354/5873000
E-mail: london@embassy.mzv.cz
Další kontakty najdete na stránkách
